Pravidla pro hodnocení žáků:
Zásady hodnocení
průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných
školou
Žák je v průběhu vzdělávání hodnocen objektivně,
srozumitelně, jednoznačně a věcně s přihlédnutím k jeho schopnostem, dovednostem
a možnostem.
Způsob hodnocení
žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
Žáci se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním
nebo sociálním znevýhodněním se hodnotí v souladu s doporučeními z psychologických,
speciálně pedagogických a lékařských vyšetření po konzultacích s výchovnou
poradkyní, školní psycholožkou, speciálním pedagogem,
a to s přihlédnutím k charakteru a stupni postižení nebo
znevýhodnění. U žáků se speciálními vzdělávacími potřebami – vývojovými
poruchami učení - tolerujeme nebo mírněji klasifikujeme specifické chyby a
specifické projevy poruchy. Podle individuálních potřeb žáka upravujeme rozsah
práce.
Hodnocení žáků,
kteří nejsou občany České republiky
Při hodnocení žáků, kteří nejsou občany ČR a plní v ČR
povinnou školní docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za
závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka. Při
hodnocení těchto žáků ze
vzdělávacího obsahu
vzdělávacího oboru Český
jazyk
a literatura určeného Rámcovým vzdělávacím programem pro
základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení
docházky do školy v ČR vždy považuje dosažená úroveň znalosti českého jazyka za
závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon žáka.
Zásady a pravidla
pro sebehodnocení žáků
Hodnocení výsledků vzdělávání žáka probíhá obousměrně, tzn.
hodnocením ze strany vyučujícího a sebehodnocením žáka. Sebehodnocení je chápáno
jako dovednost, kterou by si měl žák osvojit. K rozvíjení této dovednosti
dochází ve všech vzdělávacích oborech. Sebehodnocení žáka probíhá průběžně i
jednorázově. Žáci jsou k němu vedeni během celé školní docházky. Učí se
objektivně hodnotit výsledky své práce i jednání. Učitel dává žákům prostor, aby
ohodnotili svojí přípravu a svůj výkon. Žáci se pokoušejí vyjádřit, v čem
dosáhli největších pokroků, kde cítí slabiny a jsou vedeni k zamyšlení, v čem by
se v budoucnu mohli zlepšit.
Klasifikace
Jednou z forem hodnocení výsledků vzdělávání je klasifikace
pěti stupni:
1 – výborný: žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy,
definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Myslí
logicky správně. Zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho
ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný
a estetický. Žák dokáže učitele přesvědčit vlastním projevem, ve kterém se
zobrazí požadovaný rozsah učiva. Žák má 91 –
100% znalostí.
2 – chvalitebný: žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a
zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Myslí správně, logicky a tvořivě.
Ústní a písemný projev má drobné nedostatky ve správnosti a výstižnosti.
Žák má 76 – 90% znalostí.
3 – dobrý: žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení
požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery.
Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů
a zákonitostí za pomoci učitele. Jeho myšlení je vcelku
správné, ale málo tvořivé. V logice se vyskytují chyby. Grafický projev je málo
estetický a má menší nedostatky. Žák má 45 – 75% znalostí.
4 – dostatečný: žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení
požadovaných poznatků, faktů, definic a zákonitostí závažné mezery. Při
využívání poznatků a při hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se
projevují závažné chyby. Myšlení není tvořivé. V grafickém projevu je výkon
neestetický a jsou v něm závažné nedostatky. Žák má 25 – 44% znalostí.
5 – nedostatečný: žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a
úplně. Má v nich rozsáhlé a závažné mezery. Kvalita výsledků jeho činnosti a
grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné chyby
nedovede odstranit ani s pomocí učitele. Žák má 24 – 0% znalostí.
Hodnocení chování
žáka (výchovná opatření)
Pochvala třídního učitele – za výborné dosahování
výsledků ve vzdělávání, za vzornou reprezentaci školy ve vzdělávacích a
sportovních soutěžích na úrovni školy a školního obvodu,
za podílení se na vytváření pozitivního sociálního klimatu ve třídě.
Pochvala ředitele školy – za soustavné výborné
dosahování výsledků ve vzdělávání,
za vzornou reprezentaci školy ve vzdělávacích a sportovních
soutěžích na krajské a republikové úrovni, též za mimořádný záslužný čin, za
soustavné podílení se na vytváření pozitivního sociálního klimatu ve třídě a ve
škole. Pochvala ředitele školy se uděluje po projednání na pedagogické radě.
Za porušování povinností stanovených Školním řádem podle míry a stupně
závažnosti se žákovi uděluje:
Důtka třídního učitele
Důtka ředitele školy
Napomenutí třídního učitele – zejména za drobné porušování
Školního řádu, zapomínání a
neplnění povinností.
Důtka třídního učitele -
zejména za závažnější porušení Školního řádu či pravidel mezilidského chování a
za porušování pravidel Školního řádu,
zapomínání či neplnění povinností. O udělení důtky rozhoduje třídní učitel;
udělení důtky oznámí řediteli školy.
Důtka ředitele školy –
zejména za hrubé porušení Školního řádu či pravidel mezilidského chování,
nebo za opakované zapomínání a neplnění povinností. Důtku ředitele školy lze
udělit pouze po projednání v pedagogické radě.
Důtky slouží jako upozornění na problémy s dodržováním
pravidel, které by později mohly vést v závažnějších případech i ke snížené
známce z chování.
Ředitel školy nebo třídní učitel oznámí důvody udělení
výchovného opatření prokazatelným způsobem zákonnému zástupci žáka.
Udělení výchovného opatření se zaznamená do dokumentace
školy. Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž
bylo uděleno.
Zásady pro používání
slovního hodnocení
V případě použití slovního hodnocení jsou výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých
povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a
chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou popsány tak, aby byla zřejmá
úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům
formulovaným v učeních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího
programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní
hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji,
ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které
ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění
hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je
překonávat.
Zásady pro stanovení
celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo
kombinace slovního hodnocení a klasifikace
Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo
klasifikace do slovního hodnocení se provádí dle následujících formulací,
případně dle synonym k těmto formulacím, které jsou při slovním hodnocení
používány.
Ovládání učiva předepsaného osnovami
1 – výborný
ovládá bezpečně
2 – chvalitebný
ovládá
3 – dobrý
v podstatě ovládá
4 – dostatečný
ovládá se značnými mezerami
5 – nedostatečný
neovládá
Způsob získávání podkladů pro celkové hodnocení a klasifikaci prospěchu
a chování
na vysvědčení
Podklady pro hodnocení a klasifikací získávají vyučující
zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jeho výkonů a
připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické,
praktické, pohybové, …) podle povahy charakteru vyučovacího předmětu, podle
užitých metod ověřování znalostí a dovedností a podle specifických potřeb žáků,
analýzou výsledků různých činností žáků. Hodnotí se výsledky za celé
klasifikační období, odhlíží se od momentální indispozice žáka. Výsledná známka
se neurčuje na základě průměru z jednotlivých známek.
Hodnocení prospěchu žáka na
vysvědčení
Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných, nepovinných a
volitelných předmětech stanovených školním
vzdělávacím programem se hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:
a)
1 – výborný,
b)
2 – chvalitebný,
c)
3 – dobrý,
d)
4 – dostatečný,
e)
5 – nedostatečný.
- Hodnocení prospěchu za 1. pololetí
Při hodnocení prospěchu za vyučovací předmět, z něhož si
žák zvolil téma své závěrečné práce, se
přihlíží k přístupu
žáka ke
zpracování práce, k jeho
iniciativě, samostatnosti,
k aktuálnímu stavu rozpracování tématu, k pravidelné účasti
na konzultacích s vedoucím učitelem práce.
- Hodnocení prospěchu za 2. pololetí
Kvalita zpracování závěrečné práce a její prezentace má vliv na závěrečné
hodnocení prospěchu za
vyučovací předmět, z něhož si žák zvolil téma své práce.
Hodnocení chování žáka na vysvědčení
Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se na
vysvědčení hodnotí stupni:
a)
velmi dobré – chování žáka je v souladu se Školním řádem.
b)
uspokojivé – žák porušuje pravidla stanovená Školním
řádem. Dopustí se závažného porušení Školního řádu.
c)
neuspokojivé – žák hrubým způsobem poruší nebo opakovaně
porušuje pravidla stanovená Školním řádem.
Podle stupně závažnosti po projednání v pedagogické radě je
chování hodnoceno jako uspokojivé nebo neuspokojivé.
Celkové hodnocení prospěchu a chování žáka na vysvědčení
Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
a)
prospěl(a) s vyznamenáním,
b)
prospěl(a),
c)
neprospěl(a).
Žák je hodnocen stupněm
a)
prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných
předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení
stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech
povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5
a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré,
b)
prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů
stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm
prospěchu 5 – nedostatečný,
c)
neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů
stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm
prospěchu 5 – nedostatečný.
Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou
se hodnotí na vysvědčení stupni:
a)
pracoval(a) úspěšně,
b)
pracoval(a).
Komisionální a
opravné zkoušky
Právní vymezení
§19 a 20 vyhlášky MŠMT č. 48/2005 Sb., o základním
vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky
Komise
Komisi pro komisionální přezkoušení a opravné zkoušky (dále
jen přezkoušení) jmenuje ředitelka školy; v případě, že je ředitelka školy
vyučujícím daného předmětu, jmenuje komisi krajský úřad.
Komise je tříčlenná a tvoří ji:
a)
předseda, kterým je ředitelka školy, popřípadě jí
pověřený učitel,
b)
zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve
třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,
c)
přísedící, kterým je jiný vyučující s odbornou
kvalifikací pro výuku daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti
stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
Obsah a rozsah
Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitelka
školy v souladu se školním vzdělávacím programem. Žák může v jednom dni vykonat
přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve
stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín
přezkoušení.
Výsledek
Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek
přezkoušení se vyjádří stupněm prospěchu nebo slovním hodnocením. Výsledek
přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí
o přezkoušení. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost
vykonat opravnou zkoušku.
Ředitelka školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným
způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci
prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. O přezkoušení se
pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.
Mgr. Zdislava Nováková, ředitelka školy